Zuzana Mrlíková: Nová studie odhaluje světlou stránku psychedelických bad tripů

Původně zveřejněno na aktuálně.cz.

Komentář k publikaci: Carbonaro, T. M., Bradstreet, M. P., Barrett, F. S., Maclean, K. A., Jesse, R., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2016). Survey study of challenging experiences after ingesting psilocybin mushrooms: Acute and enduring positive and negative consequences. Journal of Psychopharmacology. DOI:10.1177/0269881116662634

Psilocybin je psychoaktivní látka, obsažená v houbách rodu Psilocybe (lysohlávky). Tyto houby, v minulosti lidově nazývané „houby bláznů“ nebo „maso bohů“, byly užívány po tisíciletí pro náboženské rituální účely (Schultes & Hofmann, 1993). Ačkoliv jejich užívání v mnoha zemích není v souladu se zákonem, těší se i v dnešní době stále velké oblibě. Po tabáku a konopí se lysohlávky řadí k nejčastěji užívaným nealkoholovým drogám v České republice a podle statistik z roku 2012 je alespoň jednou v životě užil každý desátý Čech ve věku 15–34 let (Úřad vlády České republiky, 2013). „Magické houbičky“ však nejsou zajímavé pouze pro rekreační uživatele. V posledních letech se obnovil výzkum účinků jejich psychoaktivní komponenty, alkaloidu psilocybinu, který má obrovský potenciál pro užití v medicíně a psychoterapii, zejména při léčbě úzkostí (Grob et al., 2011) a depresí (Carhart-Harris et al., 2016). Výsledky četných studií ukazují, že použití psilocybinu v kontrolovaném prostředí psychoterapie přináší úžasné výsledky a současně velmi nízká rizika. Tato rizika jsou psychického rázu a do značné míry jim lze navíc předcházet. Fyzická rizika u zdravých jedinců nejsou popsána ani při vysokých dávkách (Hasler et. al., 2004).

Nejčastějším rizikem při užívání psychedelik (mezi něž řadíme i psilocybin) je ochromující úzkost v průběhu intoxikace – tzv. bad trip –, která může vést k nebezpečnému chování a potenciálnímu ublížení sobě nebo okolí. S podobnými symptomy navozenými psychedeliky i po odeznění intoxikace se setkáváme jen velmi zřídka (Johnson, Richards & Griffiths, 2008). V kontrolovaném prostředí terapie nebo výzkumu se na celé zkušenosti podílí vyškolený personál, který je připraven s těmito obtížnými stavy pracovat, takže možnost vzniku situace, která by se vymkla kontrole nebo nesla trvalé následky, je minimální (Johnson, Richards & Griffiths, 2008). Drtivá většina uživatelů psychedelik v dnešní době ale možnost užívání v bezpečném, kontrolovaném prostředí nemá a jejich konzumace je mnohonásobně častější např. na velkých festivalech. Taková prostředí zvyšují riziko nežádoucích psychických účinků i jejich následného přetrvávání.

Právě tímto tématem se zabývá tým výzkumníků z Johns Hopkins University pod vedením neuropsycholožky Theresy Carbonaro. Zatímco většina ostatních výzkumů se zabývá pozitivními účinky psilocybinu, jejich dotazníková studie se zaměřila na „ten nejhorší bad trip“, který kdy dotazovaní zažili. Výsledky jsou pozoruhodné. Navzdory obtížím 84 % dotazovaných udává, že zážitek byl pro ně osobnostně nebo spirituálně prospěšný, a 39 % z nich tento nejhorší bad trip řadí k 5 nejdůležitějším zážitkům v životě.

Výzkum probíhal formou online dotazníků, které byly k nalezení návštěvníkům stránek zabývajících se psychedeliky (např. Erowid.org, Bluelight, Reddit) a postupně se rozšířily dál přes sociální sítě a e-mailovou komunikaci. Před začátkem samotného dotazníku musel každý z uchazečů vyplnit kritéria pro účast ve výzkumu, mezi něž patřila věková hranice 18 let; plynná znalost angličtiny; požití dávky psilocybinu se středním až silným psychoaktivním účinkem; a prožitek bad tripu, který se odehrál mimo kontrolované prostředí. Pokud uchazeč některé z kritérií nesplňoval, byl přesměrován na stránku s kratším dotazníkem, který nebyl do výzkumu zahrnut. To proto, aby měli uchazeči pocit, že se zúčastnili, a nevyplňovali kritéria znovu se zfalšovanými daty po zjevném vyloučení z výzkumu.

Z původních 5850 uchazečů bylo nakonec vybráno 1993 osob, které splňovaly všechna kritéria (78 % mužů, 86 % s vysokoškolským vzděláním, 89 % europoidních). Tato nízká diverzita vzorku je jedním z limitů studie. Avšak možná právě tato homogenita odráží rozvrstvení populace uživatelů psychedelik.

Dotazník samotný měl několik částí s uzavřenými i otevřenými otázkami. Část týkající se nejhoršího bad tripu obsahovala například otázky ohledně odhadované dávky požitého psilocybinu; prostředí, ve kterém se zážitek odehrával; psychologického nastavení v době bad tripu; délky trvání obtíží; strategií, které pomohly zážitek zmírnit (i nezdařených strategií); a akutních negativních důsledků zážitku. Dále měli účastníci zhodnotit situaci retrospektivně (např. „Jaký osobní význam pro vás měl tento zážitek?“). Pro popis fenomenologie psychedelických zážitků byly použity upravené verze již existujících dotazníků.

Díky širokému rozsahu dotazníku se podařilo nalézt mnoho zajímavých výsledků. Ukazuje se například, že psychicky náročné zážitky po požití lysohlávek mohou být spojeny s akutními nežádoucími účinky (úzkost, deprese, strach) a dlouhotrvajícími psychickými problémy (např. dlouhodobá úzkost), ale stejně tak i s přetrvávajícími pozitivními změnami.

Z téměř 2000 respondentů zařadilo 39 % svůj nejhorší bad trip mezi 5 nejobtížnějších životních zkušeností a 11 % se ocitlo v ohrožení svého tělesného zdraví nebo zdraví lidí v blízkém okolí.

Po zhodnocení otevřených odpovědí se podařilo zjistit, že 5 dotazovaných se pokusilo po obtížném zážitku spáchat sebevraždu (3 z nich s historií psychických problémů již před obtížným zážitkem s psilocybinem). Zajímavé však je, že v souvislosti s tím se podařilo nalézt 6 dalších případů, kde naopak osoby, které se pokusily spáchat sebevraždu před prožitím bad tripu, po něm tyto plány opustily a následně popisují sníženou depresivitu a úzkost.

Pozoruhodné je, že navzdory obrovským těžkostem zážitků 84 % respondentů udává, že pro ně zážitek byl přínosem, a 76 % připisuje svému nejhoršímu bad tripu následný lepší well-being a zvýšenou životní spokojenost. Kolem 60 % respondentů řadí tento zážitek mezi 10 nejsmysluplnějších zážitků ve svém životě, zatímco 34 % z nich jej řadí mezi 5 osobně nejdůležitějších a 31 % mezi 5 nejdůležitějších spirituálních zážitků v životě.

Korelace a mnohočetná regresní analýza nám odhalují, že míra obtížnosti zážitku má signifikantně pozitivní vztah k přisouzení trvalého osobního smyslu, spirituálních hodnot a zvýšené životní spokojenosti. Tyto kontraintuitivní nálezy jsou v souladu s klinickými pozorováními psychedelických psychoterapeutů, kteří potvrzují, že vyřešení psychologicky náročného zážitku v průběhu psychedelického sezení může vyústit v pocity nového smyslu, spirituálního významu a zvýšené životní spokojenosti, někdy popisované jako katarze.

Doba trvání náročné situace měla dle výsledků výzkumu negativní dopad na nalezení nového životního smyslu, spirituálního významu a trvale zvýšené životní spokojenosti. Z praktického hlediska by se tedy terapeut neměl zaměřovat na zmírnění obtíží zážitku, ale spíše na zkrácení doby jeho trvání. Výsledky ukazují, že i v nekontrolovaném prostředí samotná přítomnost kohokoliv, kdo intoxikovaného zážitkem provází, snižuje dobu trvání nepříjemného zážitku.

Výsledky výzkumu udávají poměrně velká množství jak akutních problémů (např. 11 % se ocitlo v ohrožení svého tělesného zdraví nebo zdraví lidí v blízkém okolí), tak i těch dlouhodobých (např. 7,6 % dotazovaných vyhledalo po zážitku profesionální psychologickou pomoc). Tyto hodnoty jsou proti celkové populaci uživatelů psilocybinu zkreslené. Ve skutečnosti je počet takových případů mnohem nižší, protože výzkum vzýval pouze ty uživatele, kteří někdy prožili bad trip. Navíc se jednalo pouze o uživatele v nekontrolovaném prostředí, kde je nesčetné množství faktorů vedoucích ke vzniku obtížného zážitku a uživatel zůstává sám, bez možnosti prožitky konstruktivně zpracovat. Na straně druhé stojí statistiky „rizika fyzického ohrožení sebe nebo osob v blízkém okolí“ v kontrolovaném prostředí výzkumů probíhajících na Johns Hopkins University, kterých se zatím účastnilo kolem 250 osob ve 380 sezeních. Tyto poukazují na pouhé 3 (lehce komické) případy ze všech účastníků: 1. dobrovolník se rozhodnul postavit a počal se věnovat expresivním pohybům; 2. dobrovolník se přesunul z gauče na podlahu, mávaje přitom zmateně rukama a nohama; 3. dobrovolník začal být zmatený a dezorientovaný na toaletě.

Epidemiologická data ukazují, že frekvence nežádoucích účinků po užití psilocybinu je proti nežádoucím účinkům jiných psychoaktivních drog velmi nízká. Výsledky této studie však potvrzují obavy z nežádoucích účinků při konzumaci v nekontrolovaném prostředí. U laboratorních studií jsou výše popsaná rizika extrémně nízká. Sezení probíhají s pečlivě připravenými a sledovanými účastníky, kteří mají podporu v průběhu i po odeznění účinků psilocybinu. Optimisticky proti tomu vyznívá jeden ze závěrů studie, a to že i přes prožití tak obtížné situace drtivá většina účastníků popisuje prožívání pozitivních důsledků.
Zuzana Mrlíková

Použité zdroje:

Carbonaro, T. M., Bradstreet, M. P., Barrett, F. S., Maclean, K. A., Jesse, R., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2016). Survey study of challenging experiences after ingesting psilocybin mushrooms: Acute and enduring positive and negative consequences.Journal of Psychopharmacology. Doi:10.1177/0269881116662634

Carhart-Harris, R. L., Bolstridge, M., Rucker, J., Day, C. M. J., Erritzoe, D., Kaelen, M., … Nutt, D. J. (2016). Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: An open-label feasibility study. The Lancet Psychiatry. doi:10.1016/s2215-0366(16)30065-7

Grob, C. S., Danforth, A. L., Chopra, G. S., Hagerty, M., McKay, C. R., Halberstadt, A. L., & Greer, G. R. (2011). Pilot study of Psilocybin treatment for anxiety in patients with advanced-stage cancer.Archives of General Psychiatry, 68(1), 71. doi:10.1001/archgenpsychiatry.2010.116

Hasler F, Grimberg U, Benz MA, Huber T, Vollenweider FX. (2004). Acute psychological and physiological effects of psilocybin in healthy humans: a double-blind, placebo-controlled dose-effect study. Psychopharmacology, (Berl) 172: 145-56.
Johnson, M., Richards, W., & Griffiths, R. (2008). Human hallucinogen research: Guidelines for safety. Journal of Psychopharmacology, 22(6), 603-620. doi:10.1177/0269881108093587
Schultes, R. E. E., & Hofmann, A. (1992). Plants of the gods: Their sacred healing, and Hallucinogenic powers. Santa Monica, CA, United States: Inner Traditions Bear and Company.

Úřad vlády České republiky. (2013). „Národní výzkum užívání návykových látek 2012: Kouření, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci.“ Zaostřeno Na Drogy, 2(11).