Jan Borovička: Lysohlávky a další psilocybinové houby v Evropě
V přednášce budou prezentovány výsledky dlouhodobého výzkumu lysohlávek rostoucích v Evropě se zaměřením na druhy obsahující halucinogenní látky psilocybin a psilocin. Přestože o výskytu těchto hub na našem území máme záznamy již více než 50 let, otázka počtu druhů u nás rostoucích se vyjasnila až v roce 2015. Kromě stručné historie výzkumu lysohlávek u nás (i s krátkým přesahem do Střední Ameriky) budou podrobně představeny jednotlivé druhy a popsány jejich znaky a ekologie. Závěrem budou uvedeny i další, méně známé druhy hub obsahující psilocybin a psilocin, a také jedovaté houby, se kterými je možné lysohlávky zaměnit.
RNDr. Jan Borovička, Ph.D. (1979, Praha), vědecký pracovník Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, externí člen Laboratoře biologie hub MBÚ AV ČR. Vystudoval Hospodaření s přírodními zdroji a Geologii životního prostředí na PřF UK v Praze. Kromě hlavní sféry zájmu své vědecké práce v oboru geomykologie se věnuje taxonomii a ekologii velkých hub. Lysohlávky rostoucí v Evropě, Severní Americe a Austrálii (včetně Nového Zélandu) studuje od roku 1999. Je autorem klíče k určování středoevropských lysohlávek, popsal některé nové druhy hub a publikoval vůbec první práci zaměřenou na molekulární taxonomii modrajících lysohlávek. Je autorem desítek odborných článků zaměřených na houby v domácích i mezinárodních vědeckých časopisech. Práci na lysohlávkách zatím neopustil – v současné době se ve spolupráci s Laboratoří forenzní analýzy biologicky aktivních látek VŠCHT v Praze účastní studie jejich obsahových látek.
Filip Tylš: Psilocybin – psychiatrický výzkum
Psilocybin je serotonergní halucinogen zodpovědný za psychedelické účinky lysohlávek. V současné neurovědě je mu věnována značná pozornost pro možnost jeho použití na poli klinické i experimentální psychiatrie, adiktologie ale i neurologie. Přednáška představí v krátkosti experimentální přístup ve studiích na laboratorních potkanech i prvních lidských dobrovolnících v ČR. Budou představeny nedávné zahraniční studie dokumentující velmi nadějný terapeutický potenciál psilocybinu. Účinky psilocybinu a obecně význam změněného stavu vědomí se pokusím přiblížit pomocí biologického i psychologického hlediska.
Filip Tylš (1985, Praha) je psychiatr a neurovědec působící v Národním Ústavu Duševního Zdraví (Klecany), kde se věnuje výzkumu účinků psychedelických látek. Absolvoval 1.LF UK (2012, MUDr.) a získal specializaci v elektroenefalografii (EEG, 2013), od roku 2014 je frekventantem výcviku v Gestalt psychoterapii (terapie zaměřená na přítomný okamžik) a příležitostně učí na 3.LF UK. Je zakládajícím členem České Psychedelické společnosti (CZEPS, 2015). Jeho hlavní vědecký zájem je studium neurobiologie změněných stavu vědomí vyvolaných psychedeliky, jejich terapeutického i seberozvojového využití. V rámci doktorandského studia na 3. LF UK se věnuje translačním farmakologicky indukovaným modelům akutní psychozy a neurobiologii změněného stavu vědomí. Studuje fenomenologické koreláty intoxikace a také vliv psychedelických látek na EEG aktivitu mozku. Je součástí řešitelského týmu pilotní studie podávání psilocybinu lidským subjektům (psychedelický sitter). Je autorem několika tuzemských a zahraničních publikací (např. přehledová práce Psilocybin – summary of knowledge) a populárně-vědeckých textů.
Událost na NoD: http://nod.roxy.cz/cs/program/events/929-psychedelikatesy-brezen-02
