Vážení a milí příznivci psychedelické tématiky,
v souvislosti s odvysílanou reportáží pořadu Rozstřel iDNEStv ze dne 23.8. s názvem „MDMA je bezpečnější než alkohol, říká psycholožka“ považujeme za důležité vyjádřit se k několika tvrzením, která v reportáži zazněla. V reportáži se uvádí, že není žádný spolehlivý důkaz, že by někdy došlo k úmrtí po předávkování extází a byl zmíněn ilustrativní příklad, kdy po požití 200 tablet extáze dotyčný pouze usnul. Dále bylo uvedeno, že na extázi nevzniká fyzická závislost.
Protože si CZEPS klade za cíl informovat veřejnost jak o přínosech tak o možných rizicích spojených s užíváním psychedelik a MDMA, rádi bychom obsah reportáže doplnili o následující skutečnosti.
Je pravdou, že v doposud provedených klinických studiích nebyly hlášeny žádné neočekávané nežádoucí události. Klinická hodnocení se ale týkala čisté látky MDMA v řízených dávkách a kontrolovaném, terapeutickém prostředí, nikoliv však zmiňované drogy extáze, která kromě MDMA může zahrnovat jiné (i potenciálně život ohrožující) látky.
Naopak v souvislosti s užíváním extáze bylo v období od r. 1986 do r. 2018 evidováno 498 případů, kdy 227 skončilo úmrtím zejména v důsledku hypertermie, přičemž hladina MDMA v krvi nebo moči byla zjištěna u méně než poloviny z těchto případů. Za obzvláště rizikové lze tedy považovat užívání tablet s neznámým obsahem MDMA (a tedy nepředvídatelným obsahem jiných látek) v nekontrolovaném settingu. Při dlouhodobém užívání extáze dochází ke změnám mozkových struktur, což v konečném důsledku vede ke zhoršení pracovní paměti (vštípivost a výbavnost). Dále může dojít k rozvoji úzkostně-depresivních obtíží, panických atak, impulzivního chování, poruch spánku, zřejmě následkem poškození serotonergních spojení neuronů (mozkových buněk). U predisponovaných jedinců může dojít k rozvoji psychotických poruch.
Užívání i čisté formy MDMA s sebou může nést zdravotní rizika v podobě zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu (vyžadující opatrnost zejména o osob se onemocněním srdce a cév) či vystupňované úzkosti. U laboratorních potkanů podávání MDMA nezávisle ovlivňuje termoregulační centrum. V podmínkách horkého prostředí, zvýšené tělesné aktivity (kterou MDMA pravidelně způsobuje vlivem svých stimulačních vlastnosti) a nedostatečného příjmu tekutin pak může docházet k hypertermii (nadměrnému zvýšení tělesné teploty), která pak může vést k rozvratu vnitřního prostředí v těle a v závažnějších případech i k selhání ledvin. Paradoxně ale i nadměrná hydratace (pití velkého množství čisté vody při žízni po požití MDMA) může mít neblahé následky v podobě hyponatrémie (snížené hladiny sodíku) s rozvojem otoku mozku s vysokou úmrtností. U osob, které by kombinovaly MDMA s inhibitory aminooxidázy (antidepresiva typu IMAO) může dojít k rozvoji serotoninového syndromu, což je život ohrožující stav.
V rozhovoru dále zazněl názor, že extází (nebo látkou MDMA) se nelze předávkovat a byl uveden příklad člověka, který po požití 200 tablet pouze usnul. Tato informace je dle našeho názoru zavádějící. Pokud by jedna tableta extáze obsahovala průměrné množství MDMA (obvykle 120 mg), u 200 tablet by to znamenalo 24 g čistého MDMA. Ačkoliv tzv. koeficient LD50 (tedy dávka, která je pro 50% živočichů smrtelná) není pro člověka znám, pro myš je to 97 mg/kg a potkana 49 mg/kg. Při podobném hypotetickém modelu u člověka jsme tedy vysoce nad LD100, tudíž je téměř jisté, že by jedinec při takové dávce zemřel. V ČR jsou známa úmrtí po užití 1g čistého MDMA.
Co se týče závislostního potenciálu, přestože MDMA není považována za návykovou látku v klasickém slova smyslu a její závislostní potenciál bývá označován za nízký až střední, animální experimenty prokázaly, že u zvířat dochází k self-administraci látky, mají-li k ní volný přístup, což je považováno za důležitý ukazatel návykového potenciálu drogy. Míra self-administrace je ovšem nižší než u běžně zneužívaných drog jako je např. kokain. Klinické zkušenosti poukazují na možnost vytvoření příznaků závislosti na MDMA při pravidelném užívání v podobě pokračování v užívání navzdory negativním psychickým či fyzickým dopadům, budování tolerance, cravingu, kognitivnímu deficitu.
Díky za rozvážné nakládání s informacemi!
MUDr. Filip Tylš, PhD