Posttraumatická stresová porucha (z angl. posttraumatic stress disorder – PTSD) je nemoc, která v dnešní době není neobvyklá. Osoby, které jí trpí, zažívají peklo na zemi a často neví, jak z něj ven. V Americe se organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS) zasazuje o nové přístupy k léčbě, které by bylo možné těmto lidem nabídnout. Výsledky výzkumu ukazují, že využití látky MDMA v kombinaci s psychoterapií by mohlo být jednou z možných nových léčebných cest.
PTSD – když to “tragédií” nekončí
Noční můry, nespavost, flashbacky, úzkosti a deprese, přecitlivělost, potíže se soustředěním, bolesti hlavy, apatie, narušení vztahů, myšlenky na sebevraždu,…
Tohle a mnohem víc může být následkem těžkého traumatu, po kterém se pomalu rozvine posttraumatická stresová porucha.
Co se nám děje v mozku, když trpíme PTSD? V mozku je struktura, kterou nazýváme amygdala. Bývá spojována s emocemi, ve vztahu s PTSD, hlavně se strachem. Při PTSD bývá vlivem prožité traumatické události reaktivita amygdaly značně zvýšena a zároveň dochází k poklesu aktivity v oblasti hippokampu a prefrontální kůry, což jsou části mozku spojované s ukládáním vzpomínek a procesem učení. K rozvoji PTSD u žen dochází nejčastěji u obětí znásilnění, u mužů se PTSD nejčastěji projeví v souvislosti s válečnou zkušeností. Za rizikové skupiny pro rozvoj PTSD lze považovat jedince, co v dětství byli vystaveni zanedbání nebo zneužití ze strany blízké osoby. Nejvíce tato těžkost zasáhne oběti přírodních katastrof a vojáky. Například v období druhé světové války a korejské války se PTSD vyskytovalo u vojáků až v 56% případů. Dnes z
hruba 1 ze 7 amerických vojáků, kteří se vrátí z Íráku, nebo Afghánistánu, trpí PTSD. Jedním z nich je i Jonathan Lubecky, který působil v americké armádě jako odstřelovač. Ve válce utrpěl vážné zranění mozku. Po návratu domů se začaly objevovat příznaky PTSD, navíc komplikované mozkovou příhodou. Jonathan se v důsledku neúnosné situace pokusil pětkrát o sebevraždu, nakonec byl z armády odvolán. Poté mu byla nabídnuta účast v klinickém hodnocení MDMA-asistované psychoterapie v léčbě PTSD. A Jonathanův život se opět změnil, tentokrát k lepšímu. Jeho příběh však není ojedinělý.
Co to je MDMA a jak se dá použít v terapii?
MDMA (3,4-methylendioxymethamfetamin) je hojně rozšířená ilegální droga. Často bývá také zaměňována za extázi. Extáze, na taneční scéně nejčastěji v podobě pilulky různých barev a tvarů, však kromě MDMA obsahuje také další, ne vždy bezpečné látky.
V MDMA-asistované psychoterapii se propojuje neurobiologický efekt MDMA s intenzivní psychoterapeutickou prací pod vedením dvou terapeutů. MDMA vede kesnížení aktivity v levé části amygdaly, což během sezení pacientovi umožňuje přiblížit se a zpracovat traumatickou událost bez toho, aniž by byl ochromen silnými emocemi jako je strach, stud, pocity viny aj., jež bývají součástí posttraumatického stavu. Zároveň MDMA díky vyloučení oxytocinu zvyšuje schopnost navazovat vztah, s důvěrou se obracet k druhým lidem, zvyšuje empatii k sobě i k okolí – což jsou zásadní faktory v psychoterapeutickém procesu léčby. Lidé pod vlivem MDMA jsou pak více všímaví k vnitřním psychickým obsahům a získávají tak snadnější přístup k jednotlivým aspektům traumatické události, kterým by se za běžného stavu snažili vyhnout. Díky vyplavení serotoninu a kontinuální psychoterapeutické podpory během sezení pak tato zkušenost není retraumatizací, ale možností nalézt nové propojení se sebou samým.
O MDMA se často hovoří jako o návykové látce, která může být ve vyšších a opakovaných dávkách neurotoxická. Je však třeba podotknout, že MDMA-asistovaná psychoterapie realizovaná v klinických hodnoceních zahrnuje pouze 2-3 sezení s látkou, ostatní sezení jsou psychoterapeutická bez látky. Například v dvojitě zaslepené studii, která zkoumala účinek MDMA-asistované psychoterapie byla 2 osmihodinová sezení v rozmezí 3-5 týdnů kombinovaná s psychoterapií. Výsledek? 83% účastníků po 2 měsících již nenaplňovalo kritéria pro PTSD (Mithoefer et al.)
Klasický model MDMA-asistované psychoterapie sestává ze tří 1,5 hodinových přípravných psychoterapeutických sezení, následně proběhnou 3 osmihodinová sezení s látkou, kdy po každém následují 3 integrační psychoterapeutická sezení. Celkem tedy 15 setkání za asistence 2 psychoterapeutů. Standardní léčba PTSD bývá zdlouhavá, což potvrzuje i fakt, že do studií s MDMA-asistovanoou psychoterapií byli zařazeni účastníci, kteří trpěli PTSD o průměrné délce 12 let. MDMA-asistovaná psychoterapie zdá se nabízí novou a pravděpodobně značně efektivní alternativu.
Přijďte si poslechnout příběh Jonathana Lubeckyho, válečného veterána, který podstoupil léčbu PTSD za pomocí MDMA-asistované psychoterapie.
Brno 25.3: 2019 : https://goout.net/cs/jine-akce/mdma-asistovana-psychoterapie/xkfae/+bektl/
Praha 26.3. 2019: https://goout.net/cs/jine-akce/mdma-asistovana-psychoterapie/nlfae/+cektl/