Brno – Podle mladého výzkumníka z londýnské Imperial College sedmdesát procent účastníků výzkumu, během něhož jim byly podávány halucinogeny, označilo tento stav jako jeden z pěti nejzásadnějších okamžiků v životě. Psychedelika způsobují halucinace a stimulují představivost. Člověk překračuje hranice svého ega a získává pocit spojení s okolím. Také dokáže více vnímat své pocity, které ovšem nemusí být pouze pozitivní. „Lidé přirovnávají své zážitky s psychedeliky ke snění či určité meditaci, spirituálnímu zážitku. Často také dochází k regresi mozku, což znamená, že se například rozpomínají na momenty z raných stádií života nebo dokáží přemýšlet jako děti,“ vysvětluje Carthart-Hariss. Je možné, že se v budoucnu budou látky využívat k léčbě úzkostí, závislosti na alkoholu či tabáku, deprese nebo obsedantně-kompulzivní poruchy.

Kromě léčby samotného pacienta mohou psychedelika pomoci také terapeutovi či lékaři. Ten se díky nim může dostat do takového stavu, který mu pomůže pochopit prožívání nemocného člověka a průběh jeho psychózy.  „K užívání psychedelik v lékařství či terapii jsem byl vždy do značné míry skeptický, zejména proto, že jsem nikdy nenarazil na opravdu přesvědčivé důkazy o jejich účinnosti. Díky přednášce jsem se dozvěděl o současných seriózních výzkumech. Přehodnotil jsem svůj postoj a myslím si, že psychedelika nemusí být slepou uličkou a rozhodně stojí za to je dále zkoumat. Přílišná medializace výzkumu si myslím není příliš dobrá vzhledem k tomu, že je vše teprve v začátku,“ okomentoval student psychologie Vojtěch Mýlek prezentované poznatky. To potvrdil i sám Carthart-Hariss. Celý výzkum je dle jeho názoru snadné démonizovat.

Jeden z cílů České psychedelické společnost je rozpoutat zdravou diskuzi mezi příznivci a odpůrci léčby a psychedelik obecně. „Rádi bychom poskytovali informace na základě seriózních vědeckých výzkumů a sdružovali odborníky, kteří se touto problematikou zabývají. Naše výstupy by pak mohly sloužit jako podklady pro změnu legislativy,“ popsal jeden z organizátorů přednášky Stanislav Milotinský plány do budoucna.

Před přednáškou anglického výzkumníka vystoupil Filip Tylš z Národního ústavu pro duševní zdraví. Nastínil stručnou historii psychedelik, které zná lidstvo už tisíce let. Novodobým průkopníkem byl švýcarský vědec Albert Hofmann, který před druhou světovou válkou provedl první syntézu LSD. Následně se jím náhodně intoxikoval. Výzkum psychedelik pak zažil největšího rozmachu v šedesátých a sedmdesátých letech, v souvislosti s hnutím hippies. Fenomén LSD se nevyhnul ani Československu, v šedesátých letech ho vyráběla opavská Galena a léčily se jím různé psychické poruchy. O několik let později u nás došlo k zařazení halucinogenu na seznam kontrolovaných látek a tím byly experimenty ukončeny. Ve Švýcarsku, Velké Británii i u nás nyní výzkum znovu ožívá a moderní metody jako skenování mozku umožňují vědcům detailně zjišťovat, k jakým změnám po požití psychedelik dochází.