Současný výzkum v NUDZ, ČR

Současný výzkum psychedelických látek v ČR probíhá výhradně v Národním ústavu duševního zdraví, které je zároveň pracovištěm 3. lékařské fakulty univerzity Karlovy (NÚDZ, Klecany u Prahy).

Psychedelický výzkum na tomto pracovišti má dlouhou tradici:

V tehdejším Výzkumném Ústavu Psychiatrickém (VÚP) pracoval s LSD a dalšími halucinogeny např. Stanislav Grof. VÚP se roku 1990 transformoval na Psychiatrické centrum Praha (pavilon 19 a 23 Psychiatrické léčebny v Bohnicích), kde byl výzkum psychedelik znovu rozvinut po dlouhém období celosvětového zákazu pod vedením prof. Jiřího Horáčka. Zpočátku se jednalo o výzkum na zvířatech v rámci modelování psychózy (dr. Tomáš Páleníček) – podávání psychedelik laboratorním potkanům, pozorování změn v jejich chování pomocí řady behavioráních testů a elektrické aktivity z povrchu mozku. Paralelně s tím se odehrával výzkum ketaminu na lidech (behaviorální testy, aktivita mozku pomocí moderních zobrazovacích method jako je EEG, PET, MRI). Ketamin jakožto doposud využívané anestetikum zůstal v lékopise i v období ilegality ostatních psychedelik. Nově se zkoumá jeho silný antidepresivní účinek (dr. Peter Šóš).Aktivita mozku se zkoumá také u uživatelů marihuany ve studii vlivu kanabinoidů na pozornost (marihuana nemůže být z důvodu ilegality podávána, zkoumá se proto přímo na uživatelích (dr. Tomáš Páleníček).

V říjnu roku 2015 se podařil týmu dr. Páleníčka průlom v historii psychedelického výzkumu v ČR – po 40-ti letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin (halucinogen obsažený v lysohlávkách) v bezpečném kontrolovaném prostředí (speciálně upravená místnost, 2 průvodci – psycholog + lékař). Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve funkční magnetické rezonanci, kvantitativním EEG, celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn (např. tzv. wellbeing – pocit pohody).

Roku 2015 se Psychiatrické centrum Praha transformovalo do Národního Ústavu Duševního Zdraví (NÚDZ) se sídlem v Klecanech, kde se postupně začínají rozvíjet ambicióznější psychedelické projekty. V plánu jsou například klinické studie, tedy podávání psychedelik pacientům.

Pro náročnější – charakteristika psilocybinové studie:

  • Psilocybin byl doposud v pilotní studii podán perorálně 20 zdravým jedincům v randomizovaném, dvojitě zaslepeném, placebem kontrolovaném uspořádání.
  • Předběžné analýzy kvantitativního EEG odhalují pokles v oblasti alfa / theta a zvýšení aktivity v oblasti pásma gama v 50. – 60. minutě po intoxikaci ve srovnání s aktivitou před užitím látky.
  • Analýza zdrojů EEG aktivity pomocí systému LORETA pak prokázala lokalizaci poklesu alfa aktivity v okcipitálních oblastech a zadních středočárových strukturách, jako je PCC a precuneus, tedy v částech DMN (default mode network).
  • Naopak vzestup aktivity ve vyšších frekvenčních pásmech byl lokalizován v asociačních oblastech fronto-temporo-okcipitálně.
  • Analýza funkční konektivity prokázala snížení EEG koherencí mezi frontálními a temporálními oblastmi kortexu.

Vybrané nedávné publikace

PÁLENÍČEK, T., TYLŠ, F. et al. Psilocybin effects on brain connectivity – human EEG study. Poster na ICPR2016 Amsterdam.

TYLŠ, F., PÁLENÍČEK, T., HORÁČEK, J. Neurobiology of the effects of psilocybin in relation to its potential therapeutic targets. In: Preedy, VR., ed. Neuropathology of Drug Addictions and Substance Misuse – Volume 2: Stimulants, Club and Dissociative Drugs, Hallucinogens, Steroids, Inhalants and International Aspects. New York: Elsevier, 2016, s. 782-793. ISBN: 978-0-12-800212-4.

TYLŠ, F., PÁLENÍČEK, T., KADEŘÁBEK, L., LIPSKI, M., KUBEŠOVÁ, A., HORÁČEK, J. Sex differences and serotonergic mechanisms in the behavioural effects of psilocin. Behavioural Pharmacology. 2016, 27(4), 309-320. ISSN 0955-8810. DOI: 10.1097/FBP.0000000000000198. IF 2.000.

TYLŠ, F. Neurobilogie psilocybinu ve vztahu k jeho potenciálnímu terapeutickému využití. Psychiatrie. 2015, 19(2), 104-112. ISSN 1211-7579.

TYLŠ, F., PÁLENÍČEK, T., HORÁČEK, J. Psilocybin – Summary of knowledge and new perspectives. European Neuropsychopharmacology. 2014, 24(3), 342-356. ISSN 0924-977X. DOI: 10.1016/j.euroneuro.2013.12.006. IF 4.369.